Nádherný téma. Prostě nádherný. Možná ses na začátku trošku lekla. Co nechci, aby o mě někdo věděl? Asi nějaký tajemství? Něco, co jsem totálně zpackala? Nebo něco, co neřeknu ani nejlepší kamarádce? Je to něco spojenýho s mojí prací nebo snad se vztahem?
Ani jedno z toho. Tvoje „tajemství
“ tam někde je. Máš ho v sobě. Ale roky sis ho schovávala tak hluboko, že už ani sama nevíš, co přesně to je. Ale víš, že tam je. Protože tady byla ta tvoje první reakce při přečtení názvu článku. Trošku ses lekla. Lekla ses, že by „to“ na tobě mohl někdo poznat. Že ví. Ve skutečnosti neví, protože tajemství se nesdílí na první dobrou.
Zranění
V podstatě nejde o to, co je to za téma. Jaký je v tom zranění. Potlačení. Smutek. Strach. Jde o vliv, který to má na tvůj život a tvoje každodenní prožívání v radosti. Pokud si to svoje malý tajemství nosíš den co den, unavuje tě to. Ze začátku to vypadá nenápadně, vždyť o nic velkýho přece nejde. Nic moc se zase neděje. Ale je to tam. Je to tam každý den. Každý den to má vliv na tvoje reakce. Jestli si při nějaké zmínce usměješ nebo ztuhneš. Jestli si nějaké slovní narážky ani nevšimneš nebo vylítneš. Je to součástí tvého života. Každý den. A hezky pomalu ti to odčerpává energii a tlumí to tvoje vnitřní světlo.
Už to nechci
Pojďme se podívat na možnost, že už to nechceš. Zhruba tušíš, co to je. Co je to za věc, která tě trápí. Co s ní?
Uzavři s ní příměří. Hezky si ji pozvi nahoru na slovíčko a promluv si s ní, třeba někde venku. Vezmi ji i sebe na procházku. Mluv. Ale upřímně. Bez obalu. Vyzvi ji, ať ti řekne, proč je v tvým těle. Ať ti řekne, co chce. Ať ti řekne, na co čeká a proč ti každý den leze do života. Tohle stačí. Tohle stačí k tomu, abyste uzavřeli mír a v rámci vyhlášeného spojenectví „ta věc“ začala pracovat pro tebe. Ne ty pro ni.
Tak a ještě něco. Vydechni. Zadržuješ dech. Dlouze vydechni a pusť to ven. Klidně opakovaně. Prodýchej to. Tohle chce kyslík. Tohle chce kyslík do tvýho těla. Takhle necháváš odejít to starý a vpouštíš energii dovnitř.
Vydechni.
Už je čas.
Už můžeš.
~ S láskou Stáňa Eisnerová ~